Čas: 16.10. 2011
v dusivém oparu
nemůžeš dýchat
myslet
žít
psychotický koloběh
událostí
snů
představ
opiové kouty
delirium
deziluze
roztrhaných myšlenek
snažíš se nevnímat ten dav
nespočetné množství hlav
ona tě pochopí
a budeš si myslet, že jí znáš
ovšem jen do té chvíle,
než ti srdce probodne
inteligencí, soběstačnými postoji
riskuješ
zapomeneš
jsi omámen
jejími myšlenkami a názory
jarní povzdechy jsou pryč již
teď jen temné postavy zříš
prožíváš poetické chvíle
nevnímáš jinotaje náhle
dlouhé, černé kabáty
jejichž cípy vlají ve větru
procházejíc se zetlelým listím
přemýšlejíc nad novou skutečností
vyrovnáš se s tím?
barva nenávisti i touhy
prostupuje
němým prostorem
úzkost, strach, trýzeň
nevýslovná bolest
nevyřčené myšlenky
a doměnky
nakonec mne zadáví,
pohltí
čajové obřady již nepomohou
křičet do sebedestrukce
hodit kamenem
všechno štěstí,
byť jen zdánlivé
opadalo, jako listí
na stromech
Žádné komentáře:
Okomentovat