Čas: 21.5. 2013
v křehkosti času mezi svítáním
a nočními červánky
nelze se nezamilovat
ale i ty nejjemnější obrysy pominou
nastane ráno a proudy spěchajících
ženoucí se za svými nesny
ty nechali v posledním zazvonění budíku
dívka s vlasy jako vycházející slunce
přivírá víčka a snaží se uchovat
vzpomínky na sny
ale ví, že večer už si na nic nevzpomene
semafory problikávají
z noční oranžové a zpět
objímající se těla
rozlepující se víčka
protahuje se a následně
se zadívá na jeho spící milenku,
která něžně oddychuje
letmý polibek,
ranní čaj či káva
a rytmus
stále se opakující
až do dalšího soumraku
