Čas: 1.6. 2013
teď není ta nejvhodnější doba
na spánek
ale já chci snít
usnout,
spát
v zemi skořicových káv
a přeplněných tramvají
musím tě potkat
a já tě potkám
i když jsme se ztratili
za letmými úsměvy
v tepu velkoměsta
dvě věci, které si opakuji stále dokola
a vrývám je do koloběhu vesmíru
do kůže,
tuší
musí se to stát
nepřijímám fakt, že se to nestane
stane se to na úkor jiných věcí
ve kterých jsem neměla jasno
odříznutí od světa
od světa v jazyce prvočísel a nul
prší
nechávám otevřené okno
a zhluboka dýchám
přitom mělce
tmí se mi před očima
stane se to
snažím se nemít smutky
a našlapovat opatrně
donutit vesmír, aby spolupracoval
a abych konečně cítila to,
co už chci cítit dlouho
vůni po dešti,
vůni slunce
stále se opakující
poslední květnový den
Ibiškové květy v čaji a všechno, co si budeš přát... pohni vesmírem a myšlenkou větru
OdpovědětVymazatteskno mi je po básních rozlitých v hrnku se zázvorem a promáčeným pocitem
krás ročních období.