Čas: 9.11.
jsi
nejsem
buď jsi ty,
nebo nejsem já
schovávání
do peřin, do citu
do nás
už přilétají havrani
a sníh se ti snáší na řasy
jsem mrtvá
zdánlivě
nemůžu dýchat
takže teoreticky
ano
maniodepresivní
ty i já
samy v sobě
rozbíjíš nádobí
kdo potřebuje jíst
a z čeho
plamen svíčky už dohořívá
vytvářím z vosku jemné obrazce
fascinace teplem
fascinace tuhnutím
čas neexistuje
jen se neuvěřitelně táhne /když tu nejsi/
nebo pádí jako gepard za gazelou /když tu jsi/
v obou případech to nemohu stihnout
ani přežít
existenciální drama
odpočítávání minut, hodin, měsíců
protéká mi mezi prsty
jako tříštící se rtuťový teploměr
útěk jako řešení všeho
ruku v ruce
spadaným listím
sladkost, slanost
v mých očích
v tvých se zračí odlesky kaštanů
beztvarost
bezmocnost
bezvýchodnost /momentální/
jsem nahá
jen v kabátu
jako by mne mohl
mráz po celém těle vysvobodit
zatínající se drápky
šrámy po celém těle
stékající kapky vody
po mé šíji
proudí a bubnují
na nahou kůži
na okenní tabulky
Je třeba se osvobodit od nadměrna všeho, abychom mohli svobodně milovat.
OdpovědětVymazatA kapky se dál snáší na okenní tabulky (představím si starý dům, starý a zanešený v nás).